Přejít k hlavnímu obsahu

Jste zde

Duševní onemocnění

Duševní porucha (nebo také psychická porucha) – označení pro některé psychické procesy, projevující se
v myšlení, prožívání a chování člověka, znesnadňující jeho fungování ve společnosti. Za duševní poruchy se označují jak stavy podmíněné zejména tělesnou (vrozenou) organickou (zpravidla neurologickou, často též genetickou) specifickou výbavou člověka, tak stavy, u nichž se za rozhodující příčinu vzniku pokládá vliv prostředí a životních událostí. K léčbě se užívají především medikamenty, a psychoterapie včetně úpravy životního stylu.
I rozmanitost duševních onemocnění je široká, zde uvádíme nejčastější duševní poruchy.
 

Deprese – nemoc se projevuje pocity úzkosti, osamocenosti, bezcennosti nebo viny, malou sebedůvěrou, únavou, zhoršeným soustředěním. Reakce na tento stav mysli je silně vázána na typ osobnosti. Dotyčný může být podrážděný nebo naopak tichý a klidný. Většinou mizí reakce na radostné podněty a jedinec se může okolí jevit jako cynik. Deprese se léčí antidepresivy, často v kombinaci s psychoterapií.

Bipolární porucha – nemoc se projevuje se periodicky se opakujícími, těžkými, výkyvy nálad, kdy se střídá dobrá až povznesená nálada s nervozitou, smutkem a zoufalstvím.  Výkyvy nálad narušují chování a uvažování jedince. Onemocnění se rovněž projevuje změnami vitality, psychických funkcí a změnami ve fungování organismu, dochází ke změnám v myšlení a soustředění se, mění se taktéž styl verbálního projevu – řeč se stává velmi rychlou.

Schizofrenie – nemoc se projevuje poškozeným vnímáním a myšlením. Špatně proto chápou realitu a nedokáží odlišit skutečnost od iluze – typickým projevem jsou imaginární vizuální a sluchové představy a vjemy (halucinace, bludy, nesouvislé myšlení), které nejsou skutečné a vedou jedince ke zvláštnímu, neobvyklému, nepatřičnému až neúměrnému chování. Dochází také k prudkým změnám nálad (deprese, úzkost, mánie)
a citovému ochladnutí.

Neurotické poruchy – projevují se především změnou prožívání, může dojít ale také ke změně fyziologických reakcí, ke změnám v myšlení a chování (jedinec se může chovat zvláštně, své neobvyklé chování si ale uvědomuje) a to na základě narušených emocí. Jedinci pociťují úzkost, jsou rozmrzelí, mají pocit strachu,
jsou neklidní, cítí se ohrožení. Symptomy neurotických poruch jsou různorodé, někdy se mohou projevovat
i somatickým onemocněním. Řadíme mezi ně např.: fobické úzkostné poruchy (sociální a specifické),
reakce na těžký stres a poruchy přizpůsobení (akutní stresová reakce, posttraumatická stresová porucha).

Poruchy osobnosti – jedná se o poruchy projevující se nevyrovnanou a abnormální osobností jedince, jehož uvažování, myšlenky, emoce a chování, které jsou velmi omezené, neměnné a výrazně se odchylující
od vnímání, myšlení a emocí druhých. Zařazení postiženého do společnosti je značně komplikované,
stejně tak je znesnadněno navazování mezilidských vztahů.

Poruchy chování – jedná se o takové poruchy, které vedou k nerespektování norem a to etických a někdy ani právních a porušování pravidel. Postižení se chovají (opakovaně) útočně (k lidem i zvířatům, ničí majetek), vzpurně, nepřizpůsobivě (lhaní), tedy jinak než je společností očekáváno. Chování neodpovídá věku jedinec. Jedinec takovým chováním může vyjadřovat citové strádání, svou deprivaci nebo své potřeby, rovněž takto může usilovat o získání zájmu.